Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Lyrický subjekt v poezii básníků soumraku
Ertlová, Monika ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Čaplyginová, Olga (oponent)
Na počátku 20. století se v Itálii objevuje tzv. krepuskolarismus. Termín označuje tvorbu básníků, kteří byli dle dobové literární kritiky "soumrakem," (v italštině "crepuscolo") krásné literatury 19. století. Cílem diplomové práce je deskripce povahy lyrického subjektu v jejich dílech. Nenápadná krepuskolární poezie představuje počátek moderny v Itálii a staví se do opozice vůči klasické literatuře minulosti. V prvních pěti kapitolách práce jsou podrobně popsány bio- bibliografické údaje čtyř krepuskolárních autorů: Guida Gozzana, Sergia Corazziniho, Marina Morettiho a Alda Palazzeschiho. Na základě analýzy vybraných děl jsou určeny rozdíly v jejich chápání role básníka. Dílčím závěrem práce je charakteristika krepuskolárního lyrického subjektu, který je typický svou melancholií, intimismem a útěkem k poetice každodennosti. Melancholie a intimismus jsou témata, ke kterým se vrací i další generace italských básníků. Analýza děl Eugenia Montala, Umberta Saby, Giuseppa Ungarettiho a Dina Campany poukazuje na stíny této krepuskolární inspirace. Důraz na emocionalitu lyrického subjektu u této generace básníků mizí, prosazuje se spíše básnický postoj pozorovatele hořké skutečnosti. Přílohu práce tvoří korpusový výzkum klíčových slov krepuskolární poezie v aplikacích PSPad, KWords a dále v italských...
Lyrický subjekt v poezii básníků soumraku
Ertlová, Monika ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Čaplyginová, Olga (oponent)
Na počátku 20. století se v Itálii objevuje tzv. krepuskolarismus. Termín označuje tvorbu básníků, kteří byli dle dobové literární kritiky "soumrakem," (v italštině "crepuscolo") krásné literatury 19. století. Cílem diplomové práce je deskripce povahy lyrického subjektu v jejich dílech. Nenápadná krepuskolární poezie představuje počátek moderny v Itálii a staví se do opozice vůči klasické literatuře minulosti. V prvních pěti kapitolách práce jsou podrobně popsány bio- bibliografické údaje čtyř krepuskolárních autorů: Guida Gozzana, Sergia Corazziniho, Marina Morettiho a Alda Palazzeschiho. Na základě analýzy vybraných děl jsou určeny rozdíly v jejich chápání role básníka. Dílčím závěrem práce je charakteristika krepuskolárního lyrického subjektu, který je typický svou melancholií, intimismem a útěkem k poetice každodennosti. Melancholie a intimismus jsou témata, ke kterým se vrací i další generace italských básníků. Analýza děl Eugenia Montala, Umberta Saby, Giuseppa Ungarettiho a Dina Campany poukazuje na stíny této krepuskolární inspirace. Důraz na emocionalitu lyrického subjektu u této generace básníků mizí, prosazuje se spíše básnický postoj pozorovatele hořké skutečnosti. Přílohu práce tvoří korpusový výzkum klíčových slov krepuskolární poezie v aplikacích PSPad, KWords a dále v italských...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.